Jak jsem žil bez internetu?

Jak jsem žil bez internetu?


Když se podívám na svůj dnešní život, nedokážu si vůbec představit, jak je možné, že jsem žil půlku života bez internetu. Protože tu tento tehdy nebyl, respektive byl v mém trochu pozdějším věku záležitostí dostupnou jenom omezenému okruhu lidí, a proto jsem ho nemohl využívat. Vůbec už si nedokážu představit, čím jsem to tehdy vlastně trávil volný čas, zejména když po většinu mojí bezinternetové životní etapy existovaly jenom dva dostupné televizní kanály, cestovat se nedalo skoro nikam, peněz bylo pomálu a ani jiného vyžití nenabízeli vládnoucí soudruzi zrovna moc.

notebook a internet

Ale přežil jsem i takovou dobu. A dočkal se následujících let, kdy se mi stal internet postupně něčím nepostradatelným. Nejdřív se mi stal jednoduchým zdrojem zábavy a poučení, pak se postupně rozvinul i v můj pracovní nástroj, a kdyby ho dnes nebylo, změnil by se můj život skutečně k nepoznání. Dnes už si nedokážu představit, že bych se musel kvůli zjištění času odjezdu dobrat na zastávku MHD, autobusu nebo vlaku, abych tam zkoumal vyvěšené papírové jízdní řády. Pokud by je zrovna nějaký vandal neponičil, protože pak bych se tam vláčel nadarmo a byl ztracený.

obrázek internetu

A vůbec by nebylo příjemné stát ve frontě u přepážky informací, aby mi našli spoj, který není nikde vyvěšen. Nevím, jak bych si dnes ještě kupoval dovolenou a kolik zajímavých nabídek by mi uniklo, protože bych neměl čas pročítat stohy papírových katalogů cestovních kanceláří, nevím, jak bych zjišťoval, co po mně cílová destinace požaduje. Nevěděl bych ani to, co dělají vzdálenější kamarádi, co vymýšlejí politici, nemohl bych to ani komentovat a často bych přicházel až k hotovému. Pořád bych běhal s dopisy na poštu a platil za ně čím dál víc, nemohl bych platit online účty ani zjišťovat, zda a kolik mám naspořeno… A co bych naopak bez internetu mohl? Tak to už je mi dnes vážně záhadou.