Co pÅ™esnÄ› vytvářà naÅ¡i životnà pohodu a pocit, že se v životÄ› cÃtÃme být Å¡Å¥astni? Velmi důležitou složkou, o které se v dneÅ¡nà dobÄ› ÄÃm dál vÃc mluvÃ, jsou naÅ¡e vztahy s lidmi okolo nás. MÃt pevný kruh blÃzkých lidÃ, kterým důvěřujeme a od kterým můžeme oÄekávat pomoc v těžkých chvÃlÃch, je to nejdůležitÄ›jÅ¡Ã, co si můžeme vytvoÅ™it. V dÅ™ÃvÄ›jÅ¡Ã dobÄ› byla tato pouta nÄ›ÄÃm mnohem pÅ™irozenÄ›jÅ¡Ãm než dnes. Bylo pravidlem, že se dÄ›ti o své rodiÄe až do smrti starali a bydleli s nimi v jednom domovÄ›, takže s nimi udržovali neustálý kontakt, i když byli staÅ™eÄci a staÅ™enky v stavu, kdy se o nÄ› muselo dennodennÄ› peÄovat. Je vÄ›decky dokázané, že pokud žijeme v přátelstvà s lidmi okolo sebe, pak je naÅ¡e mÃra spokojenosti v životÄ› o dost vyÅ¡Å¡Ã než u lidÃ, kteřà tyto vztahy v pořádku nemajÃ.
ÄŒÃm to pÅ™esnÄ› je, o tom by se dalo polemizovat. JistÄ› je významné o to, že Vám tato komunita dává najevo, že zde máte své pevné mÃsto a že nÄ›kam patÅ™Ãte. Vycházà z toho také pocit, že na složité životnà situace nejste sami a že pokud se nÄ›co neÄekaného stane, tak nezůstanete úplnÄ› bezmocnÃ. Komunitnà život v dneÅ¡nà dobÄ› výraznÄ› ve spoleÄnosti chybÃ. Jestli se dá znova kompletnÄ› nastolit, nenà úplnÄ› jasné. Je totiž mnoho drobnostÃ, které vycházà právÄ› z toho, že jsme vytvoÅ™ili individualistickou spoleÄnost a mnohdy jsou tyto drobnosti považovány za výdobytky modernà spoleÄnosti.
Jedná se o urÄitý stupeň pohodlÃ, žÃt s jen sám pro sebe. V komunitnÃm životÄ› totiž ÄÃhá mnoho strastÃ, od kterých jsme si již odvykli a vrátit se k nim by možná bylo nad naÅ¡i ochotu. PostupnÄ› ale zjiÅ¡Å¥ujeme, že v komunitnÃm životÄ› byla urÄitá sÃla, která nám dnes již chybà a jejà nedostatek budeme pociÅ¥ovat hůř a hůř. DÅ™Ãve byl komunitnà život nezbytnostÃ, protože jinak se vÄ›ci zaÅ™Ãdit nedaly, ale v dneÅ¡nà dobÄ› je volbou každého z nás.